Cukrárna Gillese Marchala v Montmartru
Cukrárna Gillese Marchala se nachází na Montmartru, na jihozápadní straně.
Gilles Marchal rád vzpomíná na své dětství ve vesnici Laneuveville-aux-Bois v Lotrinsku, kde jeho babička připravovala pokrmy z farmářských produktů a jeho otec byl obchodním zástupcem pro čokoládu. Ve svých patnácti letech se mu stát cukrářem zdálo samozřejmé: rozhodl se učit u významné osobnosti lotrinského cukrářství, mistra Clauda Bourguignona. Před svými osmnáctými narozeninami získal diplomy cukráře, výrobce cukrovinek, čokoládovce, výrobce zmrzliny a také titul Compagnon du Devoir. Následovala tři kouzelná léta u největšího cukráře v Lucembursku, Pita Oberweise.
Později působil čtyři roky jako cukrářský asistent v hotelu Hôtel de Crillon, tři roky jako šéfcukrář v hotelu Plaza Athénée a sedm let ve stejné pozici v hotelu Le Bristol. Pět let rovněž zastával pozici mezinárodního kreativního ředitele u společnosti La Maison du Chocolat v Paříži, Londýně, Tokiu, New Yorku a Hongkongu.
Po zvolení Cukrářem roku 2004 a udělení Medaile města Paříže v roce 2008 se Gilles Marchal usadil v 18. obvodu Paříže, na Montmartru, na adrese Rue Ravignan 9. Právě zde, v tomto Paříži okouzleném vesnickým duchem, v tomto privilegovaném Paříži, kde se má čas žít a poznávat se navzájem, nachází inspiraci a štěstí k naplno provozování svého umění.
Stejně jako malíři a básníci z éry Bateau-Lavoir, Gilles Marchal stále pátrá po nových objevů a trendů, aniž by kdy zapřel tradici: je neustále inspirován, experimentuje a inovuje. Testuje a vybírá ty nejlepší místní i mezinárodní produkty. S pomocí nových technologií vyvinutých řemeslníky (zlatníky, klempíři, hrnčíři…) či umělci (malíři, sochaři, rytečtí…) a také šéfkuchařů svých přátel vytváří nové kompozice a jiné formy kuchařského umění. Zvědavý cukrář tvoří současnost tím, že vymýšlí nové recepty, přičemž se inspiruje velkými klasiky.
U Gillese Marchala je to právě madeleinka, která je jeho oblíbenou cukrářskou specialitou – madeleinka, jež se magicky proměňuje ve spojence lanýžů či nového aroma, aniž by zradila původní recepturu. Jednoduchá madeleinka, lehké pečivo a spousta know-how. Madeleinka, která si vysloužila několik ocenění od kritiky i světových médií. Nesmíme však zapomenout na čokoládový éclair, rumový baba ani kouign-amann, jehož tajemství mu kdysi prozradil jeden z jeho bretaňských šéfkuchařů a který si následně přetvořil po svém. Dnes je to právě toto, co dává jeho tvorbě šarm a vynikající kvalitu; tvorbu, jež je podávána na těch nejkrásnějších událostech, v těch nejkrásnějších domech a na těch nejkrásnějších stolech světa.