Oblouk na Carrouselu, korunovaný Benátským kvadrigem

Vítězný oblouk na Carrouselu, který se nachází na okraji zahrad Tuileries, je památník, který byl slavnostně otevřen 15. srpna 1808 Napoleonem I. Stojí na náměstí Carrousel v zahradě Carrousel, hned západně od muzea Louvre, na prostranství před křídlem Tuilerijského paláce (zničeného požárem zapáleným komunardy v roce 1871).

Připomíná vítězství Velké armády a Napoleona I. u Slavkova roku 1805.
Stavba Vítězném oblouku na Carrouselu
Náměstí Carrousel, kde se oblouk tyčí, dostalo své jméno podle Velkého Carrouselu, jezdecké vojenské přehlídky uspořádané Ludvíkem XIV. 5. a 6. června 1662 při příležitosti narození jeho syna Ludvíka Francouzského.

Památník byl postaven mezi lety 1806 a 1810 naproti Tuilerijskému paláci, kde tvořil jeho slavnostní vstup. Tehdy oddělovala dvůr paláce od náměstí Carrousel mříž.

Vítězný oblouk na Carrouselu, který patří mezi tetrapyla, je tříčtvrtinovou kopií Konstantinova oblouku (313–315 n. l.) v Římě, který sám vycházel z oblouků Septimia Severa (Lucius Septimius Severus Pertinax) (14. dubna 146 – 4. února 211), římského císaře vládnoucího v letech 193 až 211. S ním začíná dynastie Severovců a nástup provinciálů neřímského původu k moci. Jinými slovy, celá slavná dynastie!
Vítězný oblouk na Carrouselu po požáru Tuilerijského paláce
Po požáru Tuilerijského paláce v roce 1871 a jeho definitivním zániku v roce 1883 se památník ocitl uprostřed rozlehlého prostranství tvořeného zahradou Carrousel a stejnojmenným náměstím.

Vítězný oblouk na Carrouselu dosahuje výšky 14,60 metru a jeho základna tvoří obdélník o rozměrech 19,60 × 6,65 metru. Vrchol oblouku zdobí mohutný mramorový reliéf (zelený kámen z Campan), vytesaný a vyrytý, jehož basreliéfy zobrazují události z Napoleonovy kampaně roku 1805. Korunuje jej „Kvadriga Vítězného oblouku na Carrouselu“ (čtyři koně uprostřed), zapřažená do vozu a obklopená dvěma pozlacenými olověnými sochami znázorňujícími Mír a Vítězství. Všechny čtyři strany oblouku zdobí sochy a basreliéfy připomínající dobu tehdejšího dějinného období.
Vývoj dekorace Vítězného oblouku na Carrouselu v průběhu let
Kvadriga Vítězného oblouku na Carrouselu
Původní „bronzoví koně“ dorazili do Paříže v roce 1798 v nákladních vozech Napoleona Bonaparta, tehdejšího generála italské armády. Jednalo se o koně ze svatého Marka, sochu zdobící vrchol hlavní brány baziliky svatého Marka ve městě Benátky, kterou Benátčané přivezli z plenění Konstantinopole. Po první italské kampani vedené generálem Bonapartem byla původní socha v roce 1798 dovezena z Benátek jako „válečná kořist“. Nejprve byla uložena (zapomenuta?) v Invalidovně, poté umístěna na čtyři sloupy mříže obklopující dvůr Tuilerijského paláce. V roce 1808 byla doplněna o vůz, který původně neexistoval, a umístěna na vrchol Vítězného oblouku na Carrouselu.

Historie kvadrigy však na tomto nekončí. Po Napoleonově porážce u Waterloo v roce 1815 byla původní benátská kvadriga (kterou Benátčané odcizili Konstantinopoli) vrácena Rakousku, které ji předalo zpět Benátkám. Dnes se nachází nad hlavní branou baziliky svatého Marka ve městě Benátky. Takže dlouhá cesta!

To znamená, že to, co dnes vidíme nad Vítězným obloukem na Carrouselu, je kopie. V roce 1828, během Druhé restaurace, byla sochařem Françoisem Josephem Bosiem vytvořena replika. Na voze je umístěna alegorie Restaurace, držící žezlo s podobiznou Ludvíka XVIII., a obě slavné sochy se vracejí na své původní místo.
Další výzdoba Vítězného oblouku na Carrouselu dnes
Šest původních reliéfů (pocta Napoleonovým armádám) bylo v roce 1823 nahrazeno sádrovými odlitky znázorňujícími několik epizod z tažení vévody z Angoulême (syna vládnoucího Ludvíka XVIII.) ve Španělsku během roku 1823. Mezi lety 1828 a 1831 byl Vítězný oblouk opatřen novou vrcholovou sochařskou skupinou inspirovanou tou původní.

Sádrové dílo bylo poškozeno během červencové revoluce v roce 1830 a následně nahrazeno kopiemi původních děl odkazujících na Napoleona I.

Sloupy nesou ve výši attiky mramorové sochy představující vojáky císařské armády v plné uniformě: na východní straně (směrem ke Cour Napoléon) jezdec v kyrysu od Augusta Taunaye, dragoun od Charlese-Louise Corbetta, jezdec lehké jízdy od Jeana-Josepha Foucoua a karabiniér od Josepha Chinarda; na západní straně (směrem k zahradě Tuileries) granátník od Roberta-Guillauma Dardela, řadový karabiniér od Antoina Moutona, kanonýr od Charlese-Antoina Bridana a sapér od Augusta Dumonta.

Každá strana je zdobena původními reliéfy, které nahradily ty z roku 1823 po jejich poškození:

Severní strana: reliéf Louise Pierrea Deseina – Vstup do Vídně.
Jižní strana: reliéf Jacquese-Philippa Le Sueura – Mír v Prešpurku.
Mezi dvěma levými sloupy: reliéf Pierrea Cartelliera – Kapitulace u Ulmu; mezi těmi pravými: reliéf Jeana-Josepha Espercieuxe – Bitva u Slavkova.
Západní strana (směrem k Tuileries), mezi dvěma levými sloupy: reliéf Clodia – Vstup francouzské armády do Mnichova; mezi těmi pravými: reliéf Clauda Rameye – Setkání v Tilsitu.

Alegorie a Sláva
Attika je zakončena dvojitým podstavcem, na němž měly být umístěny dvě alegorie: Dějiny a Vítězné Francii od Antoina-Françoise Gérarda. Nakonec byly umístěny po stranách Vítězného oblouku, aby uvolnily místo dodatečnému vozu taženému „čtyřmi koňmi z Konstantinopole“.
Frontony Vítězného oblouku na Carrouselu
Frontony nesou následující nápisy:

Východní strana:
Francouzská armáda naloděná v Boulogne ohrožuje Anglii
Na kontinentu se tvoří třetí koalice
Francouzi letí od oceánu k Dunaji
Bavorsko je osvobozeno, rakouská armáda je zajata u Ulmu
Napoleon vstupuje do Vídně, vítězí u Slavkova
Za méně než sto dní je koalice rozpuštěna

Jižní strana:
Čest Velké armádě
Vítězné u Slavkova
Na Moravě
Dne 2. prosince 1805, výročí
Nástupu Napoleona

Západní strana:
Na výkřik vítěze ze Slavkova
Německá říše se hroutí
Rýnský spolek vzniká
Království bavorské a württemberské jsou vytvořena
Benátky jsou připojeny ke Železné koruně
Celá Itálie je podřízena zákonům svého osvoboditele

Severní strana:
Pán nad státy svého nepřítele
Napoleon mu je vrací
Dne 27. prosince 1805
V hlavním městě Uherska
obsazeném jeho vítěznou armádou

Zajímavost
Napoleonský památník málem zdvojil „Triumf Caracally“ postavený v Džemile v Alžírsku. V roce 1839 vévoda z Orléans začal s demontáží tohoto alžírského památníku, aby jej znovu sestavil mezi Tuileriemi a náměstím Concorde. Projekt se nezdařil a Vítězný oblouk tak stále stojí v Džemile.

Oblouk slouží také jako sluneční hodiny a nivelační bod (jde o bod z litiny upevněný ve svislé, stabilní a trvalé podpěře, jako je zeď, skála či most. Jeho vrcholová nadmořská výška slouží jako referenční bod pro určování nadmořských výšek okolí).