Přístup do Francie pro cizince podléhá přísným pravidlům, která je třeba dodržet, aby nedošlo k odepření vstupu na hranici. Každý cizinec, který hodlá odcestovat do Francie, musí být schopen na hranici předložit svůj pas a následující doklady:
- důvod pobytu
- finanční prostředky na pobyt ve Francii
- podmínky ubytování ve Francii
Obecně platí, že je vyžadováno vízum, s výjimkou, která se vztahuje na všechny občany evropského prostoru Schengen.
Základní cestovní doklad: pas
Pro legální vstup do Francie musí mít každý cizinec u sebe platný pas. Pas je jedním z požadovaných dokladů pro vstup do prostoru Schengen. Slouží k identifikaci svého držitele a může být doplněn o vstupní vízum, je-li to nutné.
Občané Francie a občané členských států EU vstupující do prostoru Schengen musí rovněž mít u sebe platný pas nebo jiný cestovní doklad.

Kromě minimálních norem stanovených Mezinárodní organizací pro civilní letectví vyžadují některé země, aby elektronické pasy obsahovaly biometrická data, zejména fotografii, digitalizované otisky obličeje a dva otisky prstů, které jsou rovněž uloženy na elektronickém čipu. Pasy umožňují jejich držitelům prokázat svou totožnost a státní příslušnost.
Platný pas musí být vydán před méně než 10 lety a musí být platný nejméně 3 měsíce po předpokládaném datu opuštění území.
Žadatelé o azyl jsou zpočátku osvobozeni od povinnosti předkládat pas, nicméně jejich přijetí podléhá správním a policejním kontrolám. Schengenské dohody (viz níže) a Dublinské úmluvy o azylu přispěly ke vzniku společné evropské azylové politiky. Zejména Dublinské nařízení z roku 2013 ukládá uprchlíkům, aby podali žádost o azyl v prvním evropském státě, do kterého vstoupili.
Přístup do Francie pro cizince a prostor Schengen

V roce 2024 zahrnuje schengenský prostor 29 států, kde mohou občané volně cestovat bez hraničních kontrol uvnitř tohoto prostoru:
- 25 ze 27 členských států Evropské unie: Německo, Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Dánsko, Španělsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Švédsko.
Od 31. března 2024 patří Rumunsko a Bulharsko do schengenského prostoru pouze pro letecké a námořní hranice (volný pohyb se zpočátku vztahuje pouze na vnitřní letecké a námořní hranice v rámci EU).
Irsko má zvláštní status a účastní se schengenských dohod pouze částečně.
Kypr, který je členem Evropské unie, se zatím neúčastní.
- 4 přidružené státy, které nejsou členy Evropské unie: Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko.
Podmínky pro cizince, kteří chtějí přijet do Francie a nežijí ve Francii
Zda potřebujete vízum či nikoli pro cestu do Francie jako cizinec, musíte být schopni prokázat následující skutečnosti:
- Musíte mít sjednané pojištění, které pokrývá veškeré lékařské, nemocniční a pohřební výdaje, které mohou vzniknout během vašeho pobytu ve Francii, včetně nákladů na lékařskou repatriaci. Klikněte na „Cestovní pojištění“, které splňuje tyto požadavky.
Občané Evropské unie musí mít Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) – přečtěte si náš článek „Lékařské výdaje pro turisty ve Francii: kdo platí? Cestovní pojištění poskytuje jistotu“.
- Pokud budete ubytováni v hotelu, budete muset předložit rezervaci hotelu a být schopni prokázat minimální denní finanční prostředky, které se liší podle země schengenského prostoru, kterou navštívíte. Pro Francii činí tento minimální denní příjem:
- 65 eur za den pobytu, pokud předložíte rezervaci hotelu;
- 120 eur za den, pokud není k dispozici žádná rezervace hotelu;
- V případě částečné rezervace: 65 eur za den pro období pokryté rezervací a 120 eur za den pro zbytek pobytu.
- Pokud budete ubytováni u soukromé osoby, budete muset předložit „přijímací prohlášení“ vydané radnicí (ve Francii) a doplněné osobou, která vás zve (pozn.: při překročení hranice budete muset navíc prokázat minimálně 32,50 eura za den pobytu, kromě „přijímacího prohlášení“).
Tyto podmínky se zřídka kontrolují, ale mohou být ověřeny na základě uvážení pohraniční policie při vašem příjezdu do schengenského prostoru.
Volný pohyb osob v schengenském prostoru
Každá osoba (občan EU i mimo EU), která vstoupí na území některého z členských států, může překračovat hranice ostatních zemí bez podstoupení kontroly. Lety mezi městy uvnitř schengenského prostoru jsou považovány za vnitrostátní lety. Jedná se o princip volného pohybu osob, který je uveden v článku 3 Smlouvy o Evropské unii.

Stát však může dočasně obnovit kontroly na svých hranicích v případě ohrožení veřejného pořádku či národní bezpečnosti (na dobu maximálně šesti měsíců) po konzultaci s ostatními členskými státy schengenského prostoru.
V roce 2013 byla tato lhůta prodloužena až na 24 měsíců v případě „vážného porušení povinností členského státu při kontrole vnějších hranic“.
Možnost dočasného znovu zavedení kontrol na vnitřních hranicích byla využita například v Polsku během Euro 2012, několika zeměmi (Rakousko, Dánsko atd.) v roce 2015 v reakci na migrační krizi a Francií po teroristických útocích v listopadu 2015, následně pak v roce 2020 několika státy při řešení pandemie covidu-19.
Jaká opatření umožňují kontrolovat vnější hranice schengenského prostoru?
I když je volný pohyb osob uvnitř schengenského prostoru skutečností, kontroly na jeho vnějších hranicích jsou posíleny díky:
- zřízení soudní a policejní spolupráce prostřednictvím SIS (Schengenského informačního systému), který funguje od roku 1995, a následně SIS II od dubna 2013. Tato sdílená databáze všech členských států schengenského prostoru eviduje osoby hledané či pohřešované, odcizená vozidla, ukradené zbraně, padělané bankovky v oběhu atd.;
- zavedení společných pravidel pro vstupní podmínky a vízové řízení pro krátkodobé pobyty, stejně jako pro posuzování žádostí o azyl;
- udržování leteckých kontrol prováděných policejními či celními orgány za účelem boje proti terorismu a organizované kriminalitě;
- vzniku Frontexu v roce 2004, agentury pro řízení operační spolupráce na vnějších hranicích EU. Tato agentura, která se vztahuje na celou EU a nikoli pouze na schengenský prostor, byla v roce 2016 transformována na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž disponující záložní silou 1 500 strážců.
Víza vydávaná Francií pro vstup na francouzské území
Francouzské orgány jsou oprávněny zpracovávat vaši žádost o „schengenské vízum“ v následujících případech:
- Jediným cílem vaší cesty (nebo cest) (možné vízum s více vstupy) je Francie;
- Navštívíte různé státy Schengenského prostoru, avšak Francie je vaším hlavním cílem z hlediska délky pobytu či účelu návštěvy;
- Cestujete do různých států Schengenského prostoru, nelze však určit hlavní cíl, a vaším prvním vstupem do schengenského prostoru bude Francie (francouzský hraniční přechod).
Francie vydává několik typů víz pro vstup cizinců. Pouze tranzitní víza či krátkodobá víza jsou vydávána turistům projíždějícím Francií:
- Víza typu A „tranzit“ pro cestující, kteří musí uskutečnit mezipřistání ve Francii kvůli přestupu na letištích nacházejících se v prostoru Schengenu.
Podmínky pro vydání tohoto víza nejsou podrobně specifikovány ve společných konzulárních pokynech Schengenu, avšak v praxi francouzská ambasáda vyžaduje potvrzenou letenku a doklad o přijetí či opětovném přijetí do země určení.
Pozor: toto vízum platí pouze tehdy, pokud neopustíte mezinárodní zóny letiště!
- Krátkodobé vízum typu C pro turistické cesty či návštěvy rodiny apod. Toto vízum může být vydáno pro jednu či více vstupů do Francie.
- Maximální délka pobytu je 90 dnů v období 180 dnů od data prvního vstupu do Francie.
- Upozorňujeme, že toto vízum je vyžadováno i pro pouhý tranzit přes Francii, pokud opustíte letištní zónu na letišti příjezdu, například:
- Přestup na jiné letiště za účelem pokračování cesty;
- Čekání na přestup v hotelu či u přátel.
France-visas je oficiální vládní portál pro vízové záležitosti Francie. Jedná se o jednotné místo, které obsahuje všechny potřebné informace, jež vás provedou celým procesem a doprovodí vás v každé fázi žádosti (příprava dokumentů, vyplnění údajů, podání a sledování stavu).
Níže se zabýváme pouze krátkodobými vízy typu C (turistická víza).
Potřebujete krátkodobé vízum typu C pro cestu do Francie jako turista?
Prvním krokem je zjistit, zda vízum potřebujete. To lze snadno provést kliknutím na „Asistent pro víza“ a vyplněním předloženého formuláře. Okamžitě získáte odpověď, zda je vízum nutné, jaké dokumenty předložit a jaká je výše poplatku.
Abychom vám to usnadnili, sestavili jsme také seznam všech zemí, pro jejichž občany je vízum pro vstup do Francie povinné. Klikněte na „Vízum požadované pro vstup do Francie – Seznam dotčených zemí“.
Co však dělat, pokud vízum potřebujete?
Druhým krokem je opsat si seznam požadovaných dokumentů. Tyto dokumenty musíte získat přesně tak, jak jsou požadovány.
Třetí krok spočívá v kliknutí na „Podat žádost online“. Tímto způsobem můžete podat svou předběžnou žádost online. Zároveň obdržíte adresu konzulátu nebo velvyslanectví Francie, kam se musíte dostavit v uvedený den a hodinu na schůzku (která může být změněna). Platba se provádí na místě. Lhůta pro získání schůzky je 15 až 30 dní, v závislosti na zemi.
Čtvrtý krok představuje dodržení schůzky, která vám byla nabídnuta, s veškerými požadovanými dokumenty.
Co se stane, pokud vízum nepotřebujete?

Toto platí pro všechny občany Evropské unie a Schengenského prostoru (viz výše), ale také pro mnoho dalších zemí, které uplatňují stejnou reciprocitu vůči Francouzům či Evropanům na svém území.
Nezapomeňte však, že vždy musíte
- mít u sebe platný pas, tj. vydaný před méně než 10 lety a platný alespoň 3 měsíce po předpokládaném datu odjezdu z Francie;
a být schopni prokázat
- důvod svého pobytu;
- své finanční prostředky pro pobyt ve Francii;
- své ubytovací podmínky ve Francii.
Nová situace pro občany Spojeného království od 1. ledna 2021
Od 1. ledna 2021, kdy vstoupil v platnost brexit, musí občané Spojeného království (Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko) při překročení hranic předložit platný pas, bez víza. Tento „zvláštní“ přístup do Francie pro cizince z Velké Británie platí pouze pro pobyty (rodinné, turistické nebo v omezených případech za účelem studia či práce) v délce maximálně 6 měsíců. Pro delší pobyty, zejména pro britské rezidenty ve Francii, je nutné získat dlouhodobé vízum s pobytovým oprávněním VLS-TS „návštěvník“ (v tomto případě se sekundární bydliště stává de facto hlavním bydlištěm, alespoň pro daný rok). Žádosti o vízum lze podat online prostřednictvím tísňové služby France-visas.