Hrob neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži

Hrob neznámého vojína byla poprvé zmíněna již v prvním roce Velké války. Tehdy se objevilo mnoho projektů na uctění památky padlých. Tak se rozmnožily pamětní desky a knihy padlých. Zákonem ze dne 2. července 1915 byla zavedena zmínka „padlý za Francii“. Již v listopadu 1916 poprvé François Simon navrhl myšlenku „otevřít dveře Pantheonu jednomu z neznámých bojovníků, kteří zemřeli ve slávě“. Tato myšlenka však dostala skutečný tvar až po skončení konfliktu. Dne 12. září 1919 konečně Poslanecká sněmovna přijala návrh pohřbít „jednoho z nešťastníků smrti“ v Pantheonu, což vyvolalo polemiku s politickým podtextem. Nakonec se 8. listopadu 1920 Sněmovna rozmyslela a navrhla jako místo pohřbu Vítězný oblouk, což bylo řešení příznivé pro sdružení válečných veteránů.
Výběr neznámého vojína z osmi neznámých padlých za Francii Dne 10. listopadu 1920 byl jeden z vojínů vylosován z osmi neidentifikovaných těl osmnáctiletým vojákem (Auguste Thinem) ze strážního oddílu přítomného ve fortu Verdun. Od tohoto data se historici i nadšenci do dějin marně snažili odhalit totožnost tohoto vojína, který byl neznámý i pro úřady, jež jej vybraly.
Ostatních sedm neidentifikovaných těl, která nebyla vybrána během obřadu 10. listopadu 1920, odpočívá na vojenském hřbitově Faubourg Pavé nedaleko Verdunu v „Čtverci sedmi neznámých“. Přeprava neznámého vojína z Verdunu do Paříže Rakev neznámého vojína opustila Verdun pod vojenskou eskortou. Byla přepravena vlakem do Paříže, kde prezident republiky Alexandre Millerand pronesl řeč v Pantheonu. Rakev byla celou noc střežena na náměstí Denfert-Rochereau a následujícího dne 11. listopadu 1920 byla slavnostně přivezena pod Vítězný oblouk, umístěna na lafetě kanonu ráže 155 mm. Rakev byla uložena v jedné z místností Vítězného oblouku, upravené na smuteční kapli. Pohřeb do současného hrobu proběhl 28. ledna 1921. Pohřeb neznámého vojína pod Vítězným obloukem 28. ledna 1921 Před sto lety, 28. ledna 1921, byly ostatky neidentifikovaného vojína uloženy uprostřed Vítězného oblouku. Obřadu se zúčastnily civilní i vojenské autority, včetně maršálů, kteří se vyznamenali během první světové války (Foch, Joffre a Pétain). Přítomni byli rovněž belgický ministr zahraničních věcí Henri Jaspar, britský premiér David Lloyd George a zástupce Portugalska. V 8.30 hodin vojáci přednesli čestnou salvu. Ministr války Louis Barthou se sklonil před rakví a prohlásil: „Ve jménu Francie, zbožně vděčné a jednotné, zdravím neznámého vojína, který za ni zemřel.“ Plamen vzpomínky na počest padlých první světové války O dva roky později, tehdejší ministr války André Maginot podpořil projekt instalace „plamene vzpomínky“, který byl poprvé zapálen 11. listopadu 1923 (v den výročí příměří z 11. listopadu 1918, ukončujícího první světovou válku). Od té doby tento plamen nepřetržitě hoří. Každý den v roce je přesně v 18.30 hodin znovu zapalován zástupci sdružení válečných veteránů a obětí války. Obřad znovu zapálení plamene je veřejný a koná se každý večer uprostřed davu. Každý kolemjdoucí se může zúčastnit za bariérami, v rámci bezpečnostních opatření stanovených Národní policií a vojenskými úřady. Jak se přiblížit k hrobu neznámého vojína Chcete-li se podívat na hrob neznámého vojína zblízka, stačí projít pod oblouky Vítězného oblouku tunelem, který prochází pod náměstím Charlese de Gaulla (vstup z jedné strany z Champs-Élysées a druhý z opačné strany náměstí), jako při návštěvě Vítězného oblouku.

Na hrobě Neznámého vojína je napsáno: „Zde odpočívá francouzský voják, který padl za vlast.“