Nike Sport – Sportovní oblečení

V roce 1963 zakládají Bill Bowerman a Philip Knight firmu Nike s vizí dovážet z Japonska vysoce výkonné a cenově dostupné sportovní boty, čímž zpochybňují dominanci německých značek jako Adidas a Puma.

Do roku 1981 se Nike stává lídrem na trhu sportovní obuvi ve Spojených státech, než vstoupí na burzu a představí ikonické produkty jako Air Force One a basketbalové tenisky Air Jordan.

V roce 1997 se však firma ocitá uprostřed kontroverze poté, co je obviněna z využívání subdodavatelů zaměstnávajících dětskou práci.

V roce 2021 pociťuje Nike dopady pandemie covidu-19, což vede k ukončení některých sponzorských smluv s atlety a neobnovení celosvětových kontraktů.

Kromě toho se objevily náznaky ohledně klamavých obchodních praktik a podezření z podílu na utajení nucené práce, zejména v souvislosti s zacházením s Ujgury v Sin-ťiangu v Číně. Zapojení Nike do lobbistických aktivit za účelem oslabení legislativy zakazující dovoz výrobků z Sin-ťiangu dále prohloubilo jeho kontroverze a ztížilo udržení reputace i pozice na trhu.

Optimalizace zdanění

Dokument *Paradise Papers*, zveřejněný v listopadu 2017, odhaluje, že výrobce sportovního vybavení využívá daňové optimalizace prostřednictvím řady finančních úprav mezi Nizozemskem a Bahamami, díky nimž podle deníku *Le Monde* dokáže „snížit svou daňovou sazbu v Evropě na 2 %“ oproti průměru 25 % u evropských firem.

Konkrétně od roku 2014 přesouvá společnost Nike všechny své evropské příjmy do nizozemské pobočky, která následně prostřednictvím licenčních poplatků za značku odvádí prostředky další entitě, Nike Innovate, čímž uměle snižuje své zisky. Společnost Nike Innovate využívá mezery v nizozemské legislativě zvané „CV-BV“: nizozemské daňové orgány považují tuto společnost za daňově povinnou ve Spojených státech a naopak. Výsledkem je, že Nike Innovate neplatí žádné daně.