Muzeum romantiků – George Sand, Ary Scheffer, Ernest Renan

Muzeum romantismu, nacházející se nedaleko čtvrti Pigalle, představuje romantické hnutí, které se ve střední Evropě objevilo kolem poloviny 19. století a ovlivnilo celý kontinent. Zaměřuje se na principy jako je citlivost, vyjádření pocitů a melancholie. Francie byla v 30. letech 19. století významným centrem romantismu. V té době byl Paříž hlavním uměleckým centrem.
Paříž na levém a pravém břehu
Paříž byla zřetelně rozdělena na levý a pravý břeh. Na levém břehu sídlily univerzity a studentské koleje, kde se usazovali provinciální měšťané; na pravém břehu pak noviny, divadla, kavárny a restaurace. Právě z této strany Seiny, nedaleko Pigalle, vznikla typicky romantická čtvrť Nová Athény.
Dům malíře Aryho Scheffera
Do Paříže přijel v roce 1811 nizozemský malíř Ary Scheffer (1795–1858) a v červenci 1830 se usadil v módní čtvrti „Nová Athény“ na adrese č. 7 ulice Chaptal (dnes č. 16). Naproti domu si Scheffer nechal postavit dva prosklené ateliéry orientované na sever, umístěné po obou stranách dlážděného dvora: jeden sloužil jako salón, druhý jako pracovní ateliér.

Ary Scheffer, který od roku 1822 vyučoval kreslení dětem vévody z Orléans, byl významným představitelem romantické školy a dosáhl značného úspěchu. Jeho dům byl po třicet let centrem uměleckého, politického a literárního života.
Hosté Aryho Scheffera z celého Paříže
V ateliéru-salónu, kde Scheffer – známý portrétista za Červencové monarchie – přijímal celou pařížskou uměleckou a intelektuální elitu, se scházeli například Delacroix jako soused, Chopin, který rád hrál na klavíru Pleyel, dále Liszt a Marie d’Agoult, ale také Rossini, Turgeněv, Dickens či Pauline Viardot.

Ateliér, který se otevíral do malebné zahrady s šeříky a růžemi, využívali Ary Scheffer a jeho mladší bratr Henry, rovněž malíř. Théodore Rousseau zde dokončil obraz *Sestup krav z ulice Chaptal*: protože byl v roce 1835 odmítnut na Salonu, Scheffer ho vystavil spolu s díly svých přátel Paula Hueta a Julese Dupré, čímž založil „Salon odmítnutých“. V ateliéru byla také uložena část sbírek rodiny krále Ludvíka Filipa, která sem byla přemístěna po jejich odchodu do exilu v roce 1848.
Dědictví Aryho Scheffera
Po jeho smrti se o zachování otcova odkazu starala jeho jediná dcera Cornelia Schefferová-Marjolinová. O rok později uspořádala retrospektivní výstavu mistrových děl na bulváru des Italiens č. 26 v Paříži. Na její popud byly ateliéry v letech 1870–1871 během Pařížské komuny přeměněny na improvizovanou nemocnici a následně sloužily jako výstavní síně pro hlavní Schefferova díla.

V roce 1899 Cornelia Schefferová-Marjolinová zemřela a odkázala otcovy obrazy svému rodnému městu Dordrechtu v Nizozemsku. Dům na ulici Chaptal přešel do vlastnictví Noémi Renan-Psichariové (vnučky Schefferovy sestřenice), která zde zřídila velký salón a knihovnu věnovanou dílu svého otce Ernesta Renana. Druhý ateliér pronajímala umělcům.

Právě v tomto salonu-ateliéru přijímala Noémi Renan-Psichari a později ve 20. století její dcera Corrie Psichari-Siohan umělecký a literární svět. Anatole France či Puvis de Chavannes během Belle Époque, Maurice Denis v letech dvacátých a později například André Malraux procházeli stejnou stinnou alejí jako Chopin, Delacroix a Pauline Viardot, aby se dostali do ateliéru na adrese 16 rue Chaptal.
Zrození Muzea romantického života
V roce 1956 byla budova za symbolickou cenu převedena státu, aby zde vznikla kulturní instituce. Po ubytování univerzitního centra pro výuku a výzkum zaměřený na studium zvuku a barvy svěřil stát v roce 1982 správu místa městu Paříži. To zde otevřelo pobočku Muzea Carnavalet pod názvem „Muzeum Renan-Scheffer“. Zanedlouho byl zaveden nový muzejní program, který v renovovaných prostorách pod vedením Jacquese Garcii představoval četné památky na George Sandovou.
V roce 1987 bylo muzeum přejmenováno na „Muzeum romantického života“.
Muzeum romantického života dnes
V čtvrti Nouvelle-Athènes Muzeum romantického života oživuje harmonické historické prostředí evokující dobu romantismu. Inspirace romantických umělců v jejich oblíbených tématech v literatuře, malířství a sochařství se odrážejí v sálech Muzea romantického života.

Tři významné osobnosti 19. století jsou v Muzeu romantického života zastoupeny: George Sandová, Ary Scheffer a Ernest Renan.

První patro je věnováno George Sandové: portréty, nábytek a šperky z 18. a 19. století. Ve druhém patře jsou obrazy malíře Aryho Scheffera doprovázené díly jeho současníků. Kromě toho se zde konají dočasné výstavy, koncerty, čtení a dětské animace. V muzeijní zahradě pak salon Rose Bakery, skutečný oáza klidu, nabízí příjemnou gastronomickou přestávku.

Jeho neteř Cornélie, dcera jeho mladšího bratra Henryho Scheffera, rovněž malíře, se provdala za filosofa a muže písemnictví Ernesta Renana. Renanova knihovna je uložena v Národní knihovně Francie, avšak Muzeum romantického života vlastní rozsáhlou sbírku tištěných děl (vydání děl, kritické studie) a rukopisů, mezi nimiž jsou například *Averroès* a *Budoucnost vědy*, opsané jeho sestrou Henriettou a jíž opravené. K této sbírce patří také bohatá korespondence a sbírka fotografií. Dále jsou zde uchovány různé kusy nábytku z jeho bytu v Collège de France.
Salon Rose Bakery v Muzeu romantického života
Salon Rose Bakery v Muzeu romantického života nabízí po celý rok a během otevírací doby muzea sladká i slaná jídla.
Informace: 01 71 19 24 08